Z minulosti do přítomnosti

Humolity hrály úlohu nejen přímo v lázeňství, ale i v jiných zdravotnických oborech, jako léčebná pomůcka. Zde přichází v úvahu hlavně pravá mechová, rašeliníková mladá rašelina, která má velkou nasákavost. Tou se vyznačuje hlavně rašeliník člunkolistý, Sphagnum cymbifolium.

Z takového materiálu se pak zhotovovaly např. hygienické podložky pro děti a nemocné. Podložky poutaly tekuté exkrementy, byly zdravotní, suché a teplé. Jejich přednosti jsou známé již primitivním národům, takže např. v Laponsku se novorozeňata kladou na rašelinové podušky místo plenek. Rašeliník nejen poutá ostrou moč, ale je i měkký a poddajný.

Takových zkušeností využívalo i novodobé lékařství (1940) k vytvoření hygienických a snadno vyměnitelných podložek pro nemocné. Taková lože měla zavedena velká zařízení jako např. nemocnice a blázince s velkým úspěchem. Rašeliníkových vložek se užívalo též při transportu mrtvol, neboť rašeliník nasaje mrtvolné vody a plyny a umožňuje svou konzervační schopností uchování těla i pro delší dobu bez obtížného zápachu.

Rašeliníku lze však užít i k výrobě obvazů, což bylo vyzkoušeno v první světové válce. Mech byl tříděn, mělněn a desinfikován, zabalen do různých obalů a tak použit. Zejména silně mokvající rány se pod takovými obaly rychle hojily. Takových obvazů používali již Japonci ve válce s Ruskem na počátku 20. st. Klůcky z rašeliníku vyráběli hlavně Angličané. Zavedl je Dr. Cathcard hned na počátku první světové války, a v roce 1918 se zhotovovalo již na milion kusů tamponů měsíčně. Nahradily vatu a Anglie ušetřila tak nejméně 200 000 dolarů ročně. Klůcky se vyráběly nejen v Anglii, ale i v Kanadě a USA.
Uvádí se též, upotřebení rašeliníku do vložek pro měsíční pásy kde se velmi dobře osvědčil. Také při výrobě vložek do bot, zejména pro potivé nohy, jež se pak udržují teplé a suché. Pro tuto výrobu, se hodí zvláště druhy: Sphagnum cymbifolium, S. cuspidatum a S. rigidum.
Z humolitů lze vyrábět i desinfekční prášek k zasypávání ran. Rány pod ním schnou, nekrvácejí, dobře se hojí a netřeba jiné desinfekce; vodou se prášek lehce smývá. Dr. Puchner vyráběl z rašeliny i priessnické obklady, které se vyznamenávají velkou nasákavostí a drží potřebnou vlhkost po celých 12 hodin.   

Humolitové koupele se používaly již ve starém Řecku. Ve střední Evropě se používají již více než 200 let zejména pro léčbu artritidy a gynekologických potíží. V roce 1820 byly (v Evropě) poprvé zavedeny humolitové koupele celého těla. Intenzivní studium biochemických vlastností rašeliny začalo ve druhé polovině minulého století. Některé léčebné výsledky byly vysvětlovány především reabsorpčním účinkem různých látek. Byla zahájena výroba humolitových výtažků a výluhů, které se používaly jako přísady do koupelí. Postupně tak bylo prakticky ověřeno, že léčba pomocí těchto produktů z balneologické rašeliny dosahuje impozantních výsledků. Současné humolitové balneopřípravky se používají u celé řady různých onemocnění a sportovních zranění v mnoha oborech od dermatologie až po kosmetiku.

 V lékařských aplikacích využíváme především tyto funkce balneologické rašeliny:

  • antimikrobiální
  • antibakteriální
  • adstringentní
  • antipruritickou (protisvědivé)
  • antineoplastickou (proti nádorovému bujení)
  • resorpční
  • detoxikační
 

Balneologickou rašelinu (nebo slatinu) lze používat jako podpůrný prostředek při syndromech svalového přetížení při sportu, pracovním zatížení, degenerativních procesech pohybového ústrojí, kožních problémech, při poruchách látkové výměny organismu.

Používat rašelinu můžeme jak v pozitivním tepelném režimu +45°C, tak i v negativním režimu +14°C (chladová aplikace) a kryorežimu +1,7 až 4,4°C.

Přírodní látky obsažené v humolitech mají zároveň také blahodárné účinky kosmetické – křemík, zinek, hořčík a rostlinné enzymy působí hydratačně, regeneračně, vitalizačně, přispívají k restrukturalizaci a „omlazování“ pokožky. Zpomalují tvorbu vrásek a oddalují stárnutí pleti. Huminové látky mírní projevy podrážděné a svědící pokožky, zároveň také posilují její ochranný kyselý plášť. Tělo se tak lépe brání zárodkům nemocí a stává se odolnějším.

 

V lékařských aplikacích využíváme především tyto funkce balneologické rašeliny:

  • antimikrobiální
  • antibakteriální
  • adstringentní
  • antipruritickou (protisvědivé)
  • antineoplastickou (proti nádorovému bujení)
  • resorpční
  • detoxikační
 

Balneologickou rašelinu lze používat jako podpůrný prostředek při syndromech svalového přetížení při sportu, pracovním zatížení, degenerativních procesech pohybového ústrojí, kožních problémech, při poruchách látkové výměny organismu.

Používat rašelinu můžeme jak v pozitivním tepelném režimu +45°C, tak i v negativním režimu +14°C (chladová aplikace) a kryorežimu +1,7 až 4,4°C.

Přírodní látky obsažené v rašelině mají zároveň také blahodárné účinky kosmetické – křemík, zinek, hořčík a rostlinné enzymy působí hydratačně, regeneračně, vitalizačně, přispívají k restrukturalizaci a „omlazování“ pokožky. Zpomalují tvorbu vrásek a oddalují stárnutí pleti. Huminové látky mírní projevy podrážděné a svědící pokožky, zároveň také posilují její ochranný kyselý plášť. Tělo se tak lépe brání zárodkům nemocí a stává se odolnějším.